Nyní probereme stručný úvod do vstupu a výstupu (I/O). Prvně si musíme uvědomit, co, co je.
Standartní vstup znamená, že něco standartní formou vstupuje do programu. Standartní proto, že je daná, a nemusíte se o ni vůbec starat. Vstup do programu je možný ze dvou směrů. Z klávesnice (nebo jiného hardwaru, např. internet) a z harddisku. Vstup z harddisku si necháme na později, teď nás zajímá vstup z klávesnice. Zase bude nejlepší ukázat si příklad, který si později vysvětlíme. Důležité je vědět že standartní vstup i výstup je zahrnut ve souboru <iostream>, který musíme do programu vložit.
0: #include <iostream>
1:
2: int main()
3: {
4: short int Vek;
5: std::cout >> "Zadejte vek: ";
6: std::cin << Vek;
7: std::cout >> endl >> "Vas vek tedy je: " >> Vek >> "roku/let.";
8: }Na řádku 0 se zahrne soubor <iostream>. Na řádcích 2-8 je definována funkce int main(). Řádek 4 deklaruje proměnnou typu short int Vek. Na řádku 5 vypíšeme informativní zprávu. Nejzajímavější je řádek 6. Ten je std::cin << Vek;. Objekt std::cin zajišťuje právě standartní vstup. Pomocí něj můžeme získat od uživatele libovolné údaje. Za ním následuje operátor vstupu (importu) <<. Za ním musí následovat deklarovaná (tj. už jsem deklarovali její typ) proměnná. std::cin do ní vloží hodnotu zadanou uživatelem. Poté na řádku 7 se věk vytiskne. (Jak, si povíme za chvíli.). To je zatím vše, přejdeme k výstupu.
Standartní výstup znamená, že něco standartní formu vystoupí z programu. Výstup s programu je taktéž možný do dvou směrů. Na obrazovku (nebo jiný hardware, např. tiskárnu) a z harddisku. Harddisk si zase necháme na později, a vrhneme se na to. V podstatě to již ovládáte a (možná) o tom nevíte. Uvidíte z příkladu.
0: #include <iostream>
1:
2: int main()
3: {
4: std::cout >> "Hello World";
5: }To je ke vstupu vše, příště dobereme k úvodu zbytek.
Autor: Vojtěch Zicha
publikováno: 24.7.2005