HTML - úplné základy(1)
První stránky v jazyce HTML.
Trocha historie
Trocha nezáživné historie neuškodí, ale jestli ji přečtete nebo ne je vlastně jedno, stejně neovlivní
výsledek v podobe vašeho webu, takže ty, co to nezajímá,
ať to raději přeskočí. Co se stalo základem dnešního HTML? Nám dnes již důvěryhodně známé hypertexty
(někdy také nazývané odkazy nebo linky), bez nichž by tento jazyk nikdy nebyl tak úspěšný a populární.
Proto i celá historie jazyka HTML začíná právě vývojem hypertextů. Ten začal už ve 40. letech 20. stol.,
kdy Vannevar Bush představil hypertextový systém Memex. V dalších letech ho následovali Douglas Engelbart
(1963), Ted Nelson, věnující celý svůj život globálnímu hypertextovému systému - Xanadě a Bill Atkinson
známý populárním HyperCardem (1987), který byl později překonán systémem NoteCard (1985). První neoficiální
verzi HTML vyvinuli Tim Berners-Lee a Robert Caillau v roce 1989. Oba pracovali v CERNu (Central Européene de
Rechere Nucléaire). Tuto neoficiální verzi spojili s jednoduchým protokolem HTTP (HyperText Transfer Protocol).
Prvním prohlížečem byl Mosaic vyrobený v NCSA (National Centre for Supercomputer Applications). Ten umožnil
další rozvoj webu a s ním i HTML. Před první oficiální verzí HTML přišlo na svět ještě několik dalších verzí,
první v roce 1992, další HTML+ v roce 1994 a poslední HTML 3.0. Oficiální HTML jazyk vznikl v první verzi v roce
1996. Nejdříve to bylo HTML 2.0 a poté HTML 3.2, které se velice hojně používalo ještě před nedávnem. Předposlední
verzi schválilo W3C(World Wide Web Consortium) 18.12.1997 a označuje se jako HTML 4.0. Jelikož i tato verze
obsahovala mnoho nedostatků, tak 24.12.1999 W3C uvolnilo opravnou verzi HTML 4.01. Ta se používá dnes.
Obecná syntaxe
Pár zásad psaní stránek HTML:
- nezáleží na velikosti písem, <body> je totéž co <BODY>
- v adresách a jménech souborů záleží na velikosti písmen, nesmějí tam být mezery a české znaky
- tagy, které prohlížeč nezná, ty nepřečte, tj. jako kdyby tam nebyly
- na začátku tagu nesmí být mezera, př. < br> prohlížeč nepřečte
- dvě mezery po sobě (nebo víc i řádek) jsou stejné jako jedna mezera
- jména atributů je dobré dávat vždy do uvozovek, ale není to úplně nutné, pokud uvnitř nejsou mezery
- speciální znaky typu Š se do zdroje zadávají jako posloupnost znaků &něco; například © , pevná mezera je
- poznámka se do zdroje vkládá mezi značky <!-- a --> <!-- Toto je poznámka, která se nezobrazí. -->.
Základní tagy
Stránku tvoří zdrojový kód, který je zapsán tagy a psaným textem.
Na každé stránce webu je základní stavební jednotlou tzv. tag, tedy příkaz. Tagy jsou psány v
hranatých závorkách(<>). Mezi tagy může být normálně psaný text, který prohlížeč zobrazí. Tagy na
stránce vidět nejsou. Tagy jenom určují podobu a funkce. Většina tagů jsou párové, tj. první
začíná a druhý končí příkaz. Proto musí být odlišeny. Ukončují tag má za první závorkou lomítko(</html>).
Základní tagy v tabulce:
Tag: Význam: Párovost:
|
<html> |
Začíná HTML dokument |
Ano |
|
<head> |
Začíná hlavičku dokumentu |
Ano |
|
<title> |
Určuje titulek stránky |
Ano |
|
<body> |
Začátek těla dokumentu |
Ano |
Tag <html> začíná stránku, to znamená, že jako první ve zdrojovém kódu bude tag <html>.
Začíná zdrojový kód. Po tagu <html> je tag <head>, ten začíná hlavičku stránky v té musí
být titulek, tedy <title>. Mohou tam být i další třeba meta tagy. Následuje tělíčko <body>
v tom je zbytek stránky texty, obrázky, formuláře a další.
První příklad
<html>
<head>
<title>Moje první stránka</title>
</head>
<body>
Text.......text........text.....
</body>
</html>
Zobrazit příklad
Toto je první nejjednodušší příklad. Obsahuje jen titulek a text. Je jen pro orientaci, v tom co je popsáno výše.
Obsahuje všechny nejzákladnější tagy.
Shrnutí
Měli byste znát:
- čtyři základní tagy
- jejich využití
- vytvořit stránky, které obsahují jen text
>
autor: Vítězslav Titl
publikováno: 24.10.2004
na ... zacátek stránky, hlavní stránku